🌿 Fungují pachové ohradníky opravdu? Výsledky studií a zkušeností

Pachové ohradníky proti zvěři – jak skutečně fungují podle vědeckého testování?

Pachové repelenty a tzv. pachové ohradníky se dnes používají především k ochraně zemědělských plodin, lesních porostů a také ke snížení rizika střetů zvěře s automobily. Výrobci často slibují, že pachová bariéra dokáže zvěř zcela zastavit nebo odradit od vstupu do určitého prostoru.

Jak ale tyto přípravky skutečně fungují v praxi? Na tuto otázku se zaměřilo výzkumné sledování účinnosti pachových repelentů, které publikovali Jiří Kamler a Bohumír Matějek z Mendelovy univerzity v Brně.

Výsledky přinášejí velmi zajímavé poznatky o tom, jak zvěř pach vnímá a jak na něj reaguje.

Jak fungují pachové repelenty

Většina pachových repelentů funguje na principu imitace pachů, které zvěř vnímá jako varování nebo nebezpečí.

Nejčastěji obsahují například:

• kyselinu isovalerovou (součást lidského potu)

• terpenové alkoholy

• látky napodobující pach predátorů (vlk, rys apod.)

Jiné repelenty využívají silně nepříjemné nebo dráždivé pachy, například:

• amoniak

• benzaldehyd

• česnekový olej

• kajeputový olej

• extrakty z máty

Tyto látky se aplikují do různých nosičů – například polyuretanové pěny nebo speciálních nosičů na kolících, které postupně uvolňují pach do okolí.

Testování repelentů v praxi

Výzkumníci sledovali účinnost pachových repelentů ve třech různých prostředích:

• v lese

• na louce

• podél silnice

Použili dva typy repelentů:

1️⃣ běžný kapalný repelent napodobující pach člověka
2️⃣ experimentální repelent s karbidem vápníku, který uvolňuje páchnoucí acetylen

Repelenty byly aplikovány na kolíky ve vzdálenosti přibližně 8 metrů a jejich vliv na zvěř byl sledován pomocí:

• fotopastí

• dalekohledu

• termovize

Celkem bylo sledováno 34 dní před aplikací a 34 dní po aplikaci.

Jak v lese reagovala srnčí zvěř

Výsledky ukázaly, že srnčí zvěř reagovala na pachový repelent jen velmi omezeně.

V lesním prostředí se srnčí zvěř chovala téměř stejně jako před aplikací. Dokonce během prvních dní po instalaci repelentu byl zaznamenán nejvyšší počet srnčí zvěře za celé sledované období.

Srnčí:

• procházela kolem pachového zdroje bez obav

• pokračovala po svých obvyklých stezkách

• nejevila známky stresu

Po několika dnech sice frekvence výskytu mírně klesla, ale zvěř lokalitu nadále využívala.

Jak reagovala černá zvěř

Zcela odlišně reagovala černá zvěř (divočáci).

Po instalaci pachového repelentu lokalitu prakticky okamžitě opustila a přesunula se na vzdálenější pole.

To souvisí s tím, že:

• divočáci mají větší teritorium

• mohou snadno změnit místo výskytu

Účinek repelentů u silnic

Nejzajímavější výsledky přineslo sledování podél silnic.

Zvěř se z oblasti zcela nevytratila, ale změnila své chování.

Zpočátku byla pozorována srnčí zvěř:

• do 100 metrů od silnice

Po několika dnech se ale začala držet dále od komunikace a větší skupiny se:

• nepřibližovaly k silnici na méně než 300 metrů

To znamená, že pachové repelenty nefungují jako fyzická bariéra, ale spíše vytvářejí pachovou zónu, kterou se zvěř snaží držet dál od silnice.

Pro ochranu silnice, a zároveň minimalizaci dopadů na populace zvěře, by bylo nejlepší, kdyby měl pachový repelent jen malý dosah, dával by se hustě a jeho funkce se opravdu blížila ohradníku.
Naopak, pokud je pachový repelent využit pro odpuzení zvěře z nějaké plochy (pole nebo zahrady), je široký dosah výhodný. Například při snaze o snížení ztrát na zvěři při senoseči nebo ochraně zemědělských plodin před škodami. Zde by podle směru větru stačilo zapachovat jen jednu stranu.

Pachový ohradník není skutečný ohradník

Pojem pachový ohradník je podle výzkumníků poněkud zavádějící.

Ve skutečnosti nejde o bariéru, která by zvěř zastavila.

Spíše vzniká pachový koridor, jehož šířka se mění podle:

• směru větru

• intenzity pachu

• typu prostředí

Zvěř pach často registruje i na více než 300 metrů.

Proč někdy repelenty fungují a jindy ne

Účinnost pachových repelentů výrazně závisí na několika faktorech:

1️⃣ Prostředí

V lese je účinnost malá.
Na otevřených plochách je efekt mnohem výraznější.

2️⃣ Druh zvěře

Druhy s velkým teritoriem (např. divočáci) se mohou přesunout jinam.

3️⃣ „Domácí“ vs. procházející zvěř

Zvěř, která na místě žije dlouhodobě, si může na pach zvyknout.

Největší přínos pachových repelentů

Výzkum ukazuje, že pachové repelenty mají největší význam u silnic.

Ne proto, že by vytvořily bariéru, ale proto, že:

• zvěř omezuje pobyt u silnice

• je opatrnější při jejím přecházení

• více používá sluch a zrak

Tím se zvyšuje šance vyhnout se střetu s vozidlem.

Kde pachové repelenty fungují nejlépe

Podle výzkumníků mají nejlepší využití:

✔ podél silnic ke snížení nehod
✔ při ochraně menších polí a zahrad
✔ při vyhánění zvěře před senosečí

Kde naopak smysl nedávají

Používání pachových repelentů se nedoporučuje:

❌ v lesních porostech
❌ v kukuřici 
❌ jako bariéra migrace zvěře

Hlavní závěr studie

Zvěř pachové repelenty dobře registruje, ale jejich účinnost je omezená.

Nejde o skutečnou bariéru, která by zvěř zastavila. Spíše jde o nástroj, který ovlivňuje její chování a pohyb v krajině.

Pokud jsou používány správně, mohou:

• snížit riziko střetů se zvěří

• omezit škody na plodinách

Je však nutné počítat s tím, že zvěř si na pach může časem zvyknout.

🛡️🌿ověřené pachové ohradníky na srnky, prasata, kuny, nebo kočky si můžete vybrat zde